UAV | UAS

Obama zamítnul Predatory pro Jordánsko

Obamova administrativa letos odmítla žádost Jordánska o průzkumné Predatory (RQ-1), které by napomohly nalezení a identifikaci cílů ve válce proti islámskému státu. Zamítnutí žádosti se nyní dostalo do popředí zájmu poté, co se Jordánsko stává významným hráčem a spojencem v tažení proti ISIL/ISIS. Predatory ovšem nebyly jedinou položkou, o kterou jordánský král Abdulláh II usiloval, mezi požadavky patřila i munice a další materiál pro vedení bojových operací. Řada členů Kongresu nyní žádá po Obamovi přehodnocení jeho rozhodnutí a verdikt se podle všeho nelíbí ani sněmovnímu výboru ozbrojených sil. A na uvolnění prodeje bezpilotních prostředků samozřejmě dlouhodobě tlačí i samotní výrobci.

Jordánsko se zviditelnilo odvetným úderem za upálení svého pilota, kdy jeho F-16 zaútočily na cíle v syrském Raqqa. Krytí náletů mimochodem Jordáncům poskytují americké Raptory (F-22). Tím se Jordánsko stalo v očích mnoha politiků jedním z klíčových hráčů v boji pro islámskému státu. Za pár dní provedlo přes 60 úderů na nepřátelské cíle a řadí se na první místo co do celkového počtu úderů vedených proti IS.

Ono vlastně Jordánsku zase až tolik nezbývá. Poprava jeho pilota si již z tradice vyžadovala odplatu, ale nyní zůstává otázkou, jaké další kroky budou ze strany Jordánska uskutečněny a zda v nastoleném směru vydrží. Jordánsko sice slíbilo nemilosrdný boj s islámským státem, ale v tomto regionu není nikdy nic jisté. Optimismus v náhledu na to, že Jordánsko skutečně dostojí svému, je skutečnost, že je samotné islámským státem ohroženo, podobně jako Saudské království. Navíc Abdulláh jistě nezapomněl na již téměř půlstoletí staré události, ve kterých lze najít jistou analogii se současným děním.

Od roku 1968 musel král Husajn I, otec současného krále Abdulláha II, čelit snaze Arafatových teroristů z OOP o převrat. Arafat vždy chtěl učinit Jordánsko součástí palestinského státu, a když Izraelci v šestidenní válce získali kontrolu nad západním břehem Jordánu, čímž Arafat přišel o „svoje“ území, převzetí moci v Jordánsku se stalo stále lákavějším cílem. Jeho nápadu nahrávalo i složení obyvatelstva. Většinu Jordánců totiž tvoří Palestinci (tvoří přes 65 % arabského obyvatelstva), u moci jsou však Hášímovci/Hašemité (oficiální název státu je Jordánské hášimovské království). V roce, kdy Československo navštívili sovětští turisté v tancích, zahájili palestinští fedajíni útoky na jordánské civilisty a několik stovek jich povraždili a získali pod kontrolu oblasti jako Zarqa nebo Karameh. Během kampaně se Palestincům podařilo zajmout palestinského pilota, kterého popravili, aby si následně s jeho uříznutou hlavou zahráli fotbal. I přesto se Husajn spokojil v odvetě s přibližně 300 zabitými povstalci (což v kontextu k tradicím v této oblasti lze považovat nicotné), ale vůči OOP a Arafatovi i nadále zastával vstřícné postoje ve snaze situaci uklidnit a o řešení vyjednávat. Začátkem roku 1970 dokonce prohlásil, že „My všichni jsme fedajíni“. S pokračujícím růstem brutality povstání a řadou palestinských únosů letadel, však pochopil, že dohoda nebude možná. V září 1970 proto padlo konečně rozhodnutí smést palestinský stát ve státě z povrchu zemského. Během „Černého září“ královská armáda zlikvidovala mezi 10 – 20 000 palestinskými příznivci OOP v několika enklávách na území Jordánska. Následně Husajn a Arafat podepsali formální mírovou dohodu (kterou se Arafat necítil povinován a Husajn stejně nevěřil OOP v její dodržování), aby mocnosti byly spokojené, a i nadále jim tak různé skupiny poskytovaly podporu v jejich spravedlivém boji. Arafat se stáhnul do Libanonu.

Pro dnešní Jordánsko je ale pokračující existence palestinských enkláv, které jsou základnou protihášímovského odporu, stále kritická v jejich vazbách na teroristické skupiny. Například ze Zarqa, které bylo jedním z míst, které v září 1970 vyčistili Husajnova vojska, pochází zakladatel irácké Al-Káidy Ahmad Fadeel al-Nazal al-Khalayleh, jinak známý jako Abu Musab Al-Zarqawi. A tam, kde se dařilo získávat příznivce Al-Kaidě, daří se to i islámskému státu. Přitom Jordánsko nemá dostatečné kapacity a technologii k tomu, aby tyto potencionální základny ISIL monitorovala. O kontrole území Iráku a Sýrie, se kterými má společnost hranici již nemluvě. Kvalitní zpravodajské prostředky se tak mohou stát miskou na vahách, které rozhodnou o dalším vývoji v království i regionu. A USA rozhodně nejsou ve stavu, kdy letectvo může postrádat již nasazené Predatory na dalších misích. Nedávná zpráva o stavu ozbrojených sil ukázala, že USAF pracuje na hranici udržetelnosti operací prováděných bezpilotními prostředky.

Z politického hlediska nelze ani očekávat, že by Jordánsko nakoupilo potřebnou techniku od Izraele. Na druhé straně je možné, že Izraelci v této fázi poskytnou Jordánsku zpravodajské informace sami. Nebylo by to poprvé, kdy nepřítel mého nepřítele je můj přítel. A na Blízkém východě je spolupráce kohokoliv s kýmkoliv nejen možná, ale dřívější nepřátelé si Real Politik, byť potichoučku, již několikrát vyzkoušeli.

zdroj: The Washington Times | Wikipedia | BBC} else {

Předchozí článek

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ztratila nad Ukrajinou bezpilotní stroj

Další článek

Nárazům rezistentní záchranářský dron vyhrál 1 milion dolarů

  • Naučte se česky.

    • The God KiLLa

      napsat úkoly a ven za kamarády.. šup 😀